Na dlani jednu z tvých řas, do tmy se koukám,
hraju si písničky tvý, co jsem ti psal,
je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná,
půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál?
Pod polštář dopisů pár, co poslalas', dávám,
píšeš, že ráda mě máš a trápí tě stesk,
je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná,
půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál?
[Ref]
Chtěl jsem to ráno, kdy naposled snídal jsem s tebou,
ti říct, že už ti nezavolám,
pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy
podved' jsem všechno, o čem doma si sníš,
teď je mi to líto.
Kolikrát člověk může mít rád tak opravdu z lásky,
dvakrát či třikrát - to ne, i jednou je dost,
je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná,
půjdu se mejt a pozhasínám, co bude dál?
[Ref]
Chtěl jsem to ráno, kdy naposled snídal jsem s tebou,
ti říct, že už ti nezavolám,
pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy
podved' jsem všechno, o čem doma si sníš,
teď je mi to líto.
Chtěl jsem to ráno, kdy naposled snídal jsem s tebou,
ti říct, že už ti nezavolám,
pro jednu pitomou holku, pro pár nocí touhy
podved' jsem všechno, o čem doma si sníš,
teď je mi to líto.
Poslat video známému
Nádherná písnička, vždycky když je mi smutno, tak si ji pouštím. Díky
všechny písnyčky Honzíka jsou ze života, kterým si sám prošel- jsou a budou vždy nadčasové.. Takový je prostě život, já to jinak nevidím.
Je to moje, protože je to zpověď a omluva zároveň, které jsem se nikdy nedočkala. Tak si ji aspoň pouštím....
má samé pěkné písně
uzasna a pravdiva